Počátek školního vzdělávaní v Moravské Ostravě a Přívozu
Historie přívozského školství se rodí v roce 1788, kdy posílali místní obyvatelé své děti do školy u kostela sv. Václava v Moravské Ostravě. Zdejším vesnickým učitelem byl sice ustanoven v roce 1789 Jan Pochyla, ale až do roku 1838 obec postrádala samostatnou školní budovu. Během prvních padesáti let své existence putovala přívozská škola po několika soukromých domech, v nichž jí byla obvykle pronajímána nejskromnější a pro školní účely málo vhodná místnost, kde si základní vědomosti osvojovalo 30 – 60 dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Vyučovalo se však jak v českém, tak i německém jazyce.
První školní budovou se stal dům čp. 53, který byl vystavěn v roce 1838 a byl pouze přízemní s bytem pro učitele a jednou třídou. Nacházel se na jihozápadním okraji původní vesnice v blízkosti Mlýnské strouhy (dnes Zákrejsova ulice za budovou Archivu města Ostravy). Roku 1872 byla dokončena stavba nové obecní školy čp. 108, která byla umístěna opodál, a to na rohu ulic Zákrejsovy a Jungmannovy.
V roce 1882 věnovala Severní dráha Ferdinandova obci Přívozu pro školní účely svou realitu na hranicích Přívozu a Moravské Ostravy. Jednalo se o školní budovu a hřiště se zahradou. Byla tak založena německá obecná škola Severní dráhy Ferdinandovy (tzv. Nordbahnschule) čp. 700 (roh dnešní Mariánskohorské ulice a Nádražní ulice). V roce 1896 byla škola předána do vlastnictví obce, měla hájit „německý charakter německých obecných škol obce Přívozu“. Po stavebních úpravách na počátku 20. století sloužila německému školství až do roku 1942, ale v roce 1969 byla celá budova zbourána.
V letech 1889 – 1890 dala obec Přívoz vystavět další jednopatrovou budovou určenou pro německou obecnou školu chlapeckou. Jako důvod ke zřízení školy bylo uváděno, že již tak vysoký počet žáků se velmi brzy ještě zvýší přistěhováním dalších rodin zaměstnanců Severní dráhy Ferdinandovy v souvislosti s rozšiřováním nádraží. V budově školy byla kromě německé obecné školy chlapecké od roku 1904 také německá měšťanská škola chlapecká, a to až do roku 1945.
V roce 1904 posílila německy smýšlející správa obce v čele se starostou Vilémem Müllerem a obecním radním, inženýrem Severní dráhy Ferdinandovy Karlem Petrichem, který byl mezi českým obyvatelstvem Přívozu nechvalně proslulý jako germanizátor, postavení německého školství výstavbou nové školní budovy v místní části zvané Na hrázi. Tato nová moderní budova školy, v současné ulici Na mlýnici 36, byla dána k dispozici nově vzniklé II. německé obecné škole chlapecké a II. německé obecné škole dívčí.
Nespravedlivý postoj obecního výboru vůči „českému školství“, které v té době mělo pouze jednu budovu (na rohu Jungmannovy a Zákrejsovy ulice) a nedostatek vyučovacích prostor řešilo najímáním místností (např. v hostinci židovského majitele Meissla na rohu Zákrejsovy a Skladištní ulice čp. 76). Tento postup vedl k růstu nespokojenosti českého obyvatelstva. Ta vyvrcholila ve druhé polovině roku 1904, kdy vešlo ve známost, že se Karel Petrich jako předseda místní školní rady zasazuje o to, aby navzdory povolení zemské školské rady byla uzavřena 6. třída české obecné školy smíšené. Došlo ke dvěma rozsáhlým demonstracím proti útlaku „českého školství“ dne 31. října a 6. listopadu 1904. V prvním případě dokonce musela zasáhnout moravsko-ostravská policie.
Teprve v roce 1906, poté, co c. k. ministerstvo kultu a vyučování zamítlo žádost obecního výboru o zrušení 6. třídy české obecné školy, a poté co Čechy nenáviděný Karel Petrich opustil Přívoz, došlo k výstavbě nové školní budovy (ul. Zákrejsova 5/641), která byla postavena jako přístavba k české obecné škole a sloužila poté české obecné škole dívčí.
Plán obce Přívozu s vyznačením významných staveb dle plánů města Ostravy. |
Z historie do současnosti…
Stále stoupající počet obyvatelstva Přívozu přiměl obecní výbor, aby dal v letech 1912/13 vystavět další moderní budovu se záměrem umístit v ní německou obecnou školu smíšenou. V této tzv. červené škole, která dnes stojí na ulici Gebauerova 8/819, se však začalo vyučovat až v roce 1919, a to jen v její jedné části. S vypuknutím 1. světové války byl ve druhé části školy zřízen vojenský lazaret pro raněné vojáky. Nemocničním účelům přestala škola sloužit v roce 1920. Ve školním roce 1920/1921 školní prostory sdílely I. česká obecná škola chlapecká, německá obecná škola smíšená a městské reformní reálné gymnázium, založené v roce 1919.
Městské reformní reálné gymnázium bylo v roce 1923 zestátněno a za dva roky, v roce 1925, ústav již zaujal celou školní budovu. Historie tohoto ústavu trvá do roku 1934, kdy pro nedostatečnou kapacitu dochází k výměně budov mezi státním československým reformním reálným gymnáziem v Přívoze a státní německou reálkou na tř. Čs. legií v Moravské Ostravě. Německá reálka v naší budově sídlila do roku 1936, poté byla změněna na státní československé reálné gymnázium, které bylo otevřeno 1. třídou. Toto gymnázium zde bylo až do roku 1953 s výjimkou válečných let 1942/1943 – 1945. Už v roce 1938/39 byl ústav zasažen událostmi politických změn. Školní ústavy na území Ostravy a v jejím okolí byly zabrány Německem a studenti se hlásili na gymnázium do Přívozu. Poslední maturitní ročník končil ve školním roce 1942/1943, kdy musela být budova uvolněna pro německou obecnou školu. Koncem 2. světové války byla budova obsazena německým vojskem, po osvobození vojenskými běženci a později sloužila jako tábor německých žen určených k poválečnému odsunu německých obyvatel z českých zemí.
Nový školní rok začal s nepatrným zpožděním, a to 21. září 1945. Jako státní československé reálné gymnázium fungovala budova až do roku 1953, kdy došlo k reorganizaci školství. Novým školským zákonem byla škola přeměněna ve 2. osmiletou střední školu, ve školním roce 1959/60 pak na základní devítiletou školu.
Budova bývalého přívozského gymnázia v roce 1961. |
Všechny změny a střídání osazenstva ve školní budově i samotný zub času se na školní budově začínal nepříznivě projevovat. Budova nutně potřebovala opravu. Stísněné prostory chodeb, zapříčiněné klecovými šatnami bylo nutné řešit. To se podařilo vybudováním šaten ve sklepních prostorách. Zrušením různých příček se šatny zvětšily a takto jsou zachovány dosud. Dne 15. prosince 1973 se začala provádět generální oprava budovy, přístavba školních dílen a byla vybudována cvičná kuchyň a malá kuchyňka s jídelnou pro výuku žáků. Nezpevněný školní dvůr byl zásluhou SRPŠ vyasfaltován a na něm bylo vybudováno malé školní hřiště. Dočasná dřevěná budova školních dílen na dvoře byla zbourána a na jejím místě a části školního pozemku Městský stavební podnik postavil budovu o dvou patrech, která jim sloužila jako jídelna a komunitní či kulturní středisko.
Ve školním roce 1982/83 dochází opět ke změně ve školní docházce a žáci zde plnili 8 let povinné docházky. Po dostavění nedalekého sídliště se zvětšil příliv žáků a školní prostory začaly být malé. To se vyřešilo v roce 1992, kdy začala přestavba budovy Městského stavebního podniku na původním školním dvoře a v roce 1994 byla budova předána naší škole. S původní stavbou tak tvoří jeden celek. Je spojena přístavbou, tzv. krčkem, takže není nutné chodit přes školní dvůr. Vzhled této budovy je přizpůsoben architektuře původní stavby na Gebauerově ulici. Škola tak získala prostory určené pro výuku 1. stupně, odborné učebny jazyků, sborovnu pro vyučující na 1. stupni, získaly se prostory pro knihovnu, kabinety a také školní družinu a jídelnu, která byla do té doby na Kosmově ulici, v oblasti hygienicky nevhodné. Školu tehdy navštěvovalo 381 žáků v sedmnácti třídách. Zajímavostí je fakt, že ve školním roce 1991/92 nastoupila do pedagogického sboru i nynější paní ředitelka, Mgr. Radka Hanusová.
Ve školním roce 1995/96 naši žáci opět plní 9 let povinné školní docházky. Škola disponuje sedmnácti třídami, které navštěvuje 330 žáků a pracuje zde 33 zaměstnanců. Tehdejší ředitelkou byla Mgr. Jana Urbanová a zástupcem Mgr. Josef Jureček. V následujícím roce nastoupila do vedení školy Mgr. Svatava Tomisová. V tomto období začíná docházet k mírné proměně žactva, kdy dochází k přílivu žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, především Romů. Ze 17 tříd je pak 1/3 žáků romského etnika. Jako významným mezník v dějinách školní publicistiky je pak počítán duben 1997, kdy vychází první číslo školního časopisu, později dostává název Sovička. Školní rok 1997/98 pak probíhal ve ztížených podmínkách – letní povodeň roku 1997 zachvátila školu a voda zaplavila suterén i s kotelnou, žákovskými šatnami, učebnami dílen, cvičnou kuchyňkou, klubovnu i sklad nábytku. Bylo zničeno veškeré zařízení i učební pomůcky. Také se vzduly parkety v tělocvičně, takže musela být vyměněna celá podlaha, současně se renovovalo i sociální zařízení tělocvičny a byla provedena oprava prostorů pod tělocvičnou. Opravy školy vyžadovaly od všech pracovníků mimořádné nasazení a značné pracovní vypětí. Příkladná byla i spolupráce se zřizovatelem, který všechny opravy zajišťoval, financoval a navíc vybavil 4 učebny novým nábytkem.
Tímto faktem byla poznamenána výchovně-vzdělávací práce a vyučování některých předmětů muselo probíhat v náhradních prostorách. Ještě před zahájením samotného školního roku navštívil školu pan inspektor, aby se ujistil, zda není nutná pomoc. Poděkoval také všem učitelům, kteří se zapojili do sanačních prací při odstraňování vzniklých škod.
Ve školním roce 1998/99 vytvořila škola prostory pro tzv. přípravnou třídu, zejména pro romské děti, kterou najdeme ve škole dodnes, i když na odloučeném pracovišti. O rok později slaví škola 80. výročí svého založení a snaží se propagovat svou činnost napříč regionem, a tak se v říjnu 1999 v Domově dětí na Ostrčilově ulici konají náležité oslavy. Na přelomu milénia jsou otevřeny sklepní prostory pro dopravní výuku, vzniká dopravní hřiště k cyklistické přípravě dětí a ve spojovací chodbě mezi 1. a 2. stupněm vzniká školní galerie, kde děti vystavují své nejlepší výtvarné práce a své výrobky. Dostala i velmi milý název, „Galerie v krčku“.
V průběhu roku 2008 došlo k rekonstrukci školního hřiště: byl položen umělohmotný povrch, hřiště bylo ohrazeno bočnicemi a vrchní sítí a nalajnováno pro různé druhy sportovních aktivit. Hřiště v současnosti vedle žáků školy využívá i široká veřejnost. Nově zrekonstruovaný sportovní multifunkční areál s rozběhovou dráhou a doskočištěm pro skok daleký příjemně obměnil vnitřní prostory školy. Zároveň byl areál školy doplněn o venkovní posezení s krytým altánem, pergolou a pro děti mladšího věku zde vzniklo dětské minihřiště s interaktivními prolézačkami včetně skluzavky. Samotný areál je vhodný i pro venkovní výuku ostatních žáků. Škola pokračovala také v modernizaci učeben pro pracovní činnosti – dílny.
O rok později kompletní nákladnou rekonstrukcí prošla zdravotechnika v obou budovách školy. V rámci této mnohamilionové akce, financované městským obvodem, zásadní změnou prošla veškerá sociální zařízení školy včetně zázemí pro družinu i technický personál školy. Na budově B byla provedena i oprava vzduchotechniky, byla provedena rekonstrukce zastaralého vybavení kotelny, čímž škola získala nový, moderní a bezpečný zdroj tepla. Celkově se škola přizpůsobila moderním vzdělávacím pracovištím s nadstandartní vybaveností tříd, odborných učeben, společných prostor i sociálního zázemí.
Začátek školního roku 2011/2012 se nesl ve znamení dokončení rekonstrukce střechy budovy B (budova 1. stupně), která byla v havarijním stavu. Celou akci finančně zaštítil zřizovatel školy, tj. městský obvod. Vnitřní vybavení učeben 2. stupně prošlo modernizací (učebna fyziky, chemie, přírodopisu a jazyková učebna), byly instalovány 2 interaktivní tabule a ovládací pult se sluchátky, zřízena byla také nová učebna ICT. V témže roce nechala škola vypracovat studii a projektovou dokumentaci na celkovou úpravu školní družiny, která se nacházela ve stísněných a nemoderních prostorech. Vzhledem k tomu, že finanční stránku řešila pouze škola, bylo rozhodnuto, že realizace proběhne v následujícím roce.
V dalším období nechal zřizovatel školy vypracovat další projektovou dokumentaci, která se týkala rekonstrukce střechy budovy A – 2. stupně. Důvodem byla opětovná havarijní situace střešních krytin. Finanční záštitu převzal tentokráte Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz. Samotná realizace rekonstrukce střechy budovy A pracoviště Gebauerova však probíhala delší dobu, zároveň obě pracoviště čeká v příštích letech sanace suterénů, zateplení budov a výměna oken, což by mělo přispět ke snížení finančních nákladů a vytvoření většího komfortu k práci žáků, pedagogů i provozních pracovníků školy.
Významným mezníkem v moderních dějinách školy se stal školní rok 2012/13. Došlo k rozšíření a modernizaci prostor školní družiny v přízemí budovy B a také bylo vytvořeno odloučené pracoviště školy, a to z původně samostatné Základní školy na Ibsenově ulici čp. 36, jejímž zřizovatelem byl až do 31. prosince 2012 Moravskoslezský kraj, a byli zde vyučováni žáci základní školy se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (LMP). Samotná škola stojí v centru bydliště našich žáků, což je pro ně velmi výhodné, jelikož nemusí zdlouhavě cestovat. Navíc disponuje kromě školních pracovišť také stravovacími prostory, prostory pro zájmovou činnost, školní družinou i výdejnou obědů. Investiční fond byl použit na opravy většího charakteru – vymalování prostor školy, sklepů, opravy oken, dveří, elektronické zabezpečovací systémy a dofinancování nutných vodoinstalatérských prací. Již na konci školního roku 2013/2014 se započalo s realizací zřízení nové školní družiny v jiných prostorách pracoviště Ibsenova s přesahem do nového školního roku. Původní prostory byly nedostačující, zastaralé a jejich provoz byl finančně značně náročný. Vedení školy se tak rozhodlo pro přemístění prostor školní družiny do předního traktu budovy, kde se dříve nacházela mateřská škola a prostory byly zmodernizovány za finančního přispění školy i zřizovatele. V dalších měsících pak došlo k rekonstrukci schodiště zajišťujícího přístup rodičů do prostor šatny u nové družiny. Byl také opraven hlavní vstup do budovy školy, posléze provedena rekonstrukce toalet zaměstnanců školy. Vedení školy v úzké spolupráci se zřizovatelem se zaměřuje v posledních letech na nezbytné a finančně náročné akce v budově odloučeného pracoviště Ibsenova. Jedná se především o sanaci suterénu školy. V květnu 2017 byla provedena vzorová sanace části zdi v šatnách budovy. Ačkoliv byl sice technologický postup úspěšný, bude i v budoucnu nutno vyžadovat značné investice. V daném školním roce získalo pracoviště také moderní venkovní areál s hracími prvky – lanovými pyramidami pro potřeby zejména školní družiny.
Dne 1. září 2013 otevřela škola Školní klub pro žáky 5. – 9. ročníku. Tímto počinem se vytvořil prostor pro odpočinek, relaxaci, vyplnění volného času mezi výukou, ale i vhodná forma pro doplnění výuky samotné. Žáci zde mohou vypracovávat referáty, domácí úkoly či zadané projekty.
V průběhu školního roku 2015/2016 pokračovalo vedení školy v konstruktivních investičních akcích a zaměřilo se především na historickou budovu na ulici Gebauerova. V únoru 2016 probíhala celková modernizace elektronického zabezpečovacího systému budovy, která posílila bezpečnost a ochranu všech osob ve škole, včetně zabezpečení majetku školy. Dosavadní systém byl totiž zastaralý a nezajišťoval již plnou bezpečnostní ochranu školy. Dne 27. září 2016 byla dokončena dlouho avizovaná rekonstrukce oken a podlahových krytin ve třech pavilonech školy a žáci se tak mohli vzdělávat v krásných zrekonstruovaných prostorách, následovala další modernizace prostředí i vybavení školy pro zkvalitnění vzdělávaní žáků i podmínek výuky. Již v říjnu 2016 započala další, dlouho avizovaná a připravovaná akce, a to celková realizace opravy střechy budovy A, která se nacházela v havarijním stavu. Ačkoli se práce protáhly až do února 2017, splnily svůj účel a škola tak „dostala“ odpovídající zastřešení. Renovovaly se také vnitřní prostory školy, např. schodišťová madla, a byl inovován také topný systém.
Základní škola na Gebauerově ulici č. 8 v Moravské Ostravě a Přívoze slaví v letošním roce 100 let od zahájení výuky. Do školních lavic tehdy zasedli první žáci a studenti, ve třídách se rozezněly hlasy vyučujících a o přestávkách se nesly chodbami družné rozhovory dětí bažících po informacích. Začal se psát jeden příběh… Příběh, který má svou historii, přítomnost a nepochybně i budoucnost.
Velmi dobře si uvědomujeme, že v průběhu své existence škola zažila mnohé, rádi bychom tak touto cestou připomněli alespoň základní historické mezníky, které jsou s naší „červenou školou“ spjaty. Mají určitě místo v životě každého z nás.